![\"\"](\"https:\/\/www.luciefricova.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/07\/IMG_3229-1024x768.jpeg\")
<\/figure>\n\n\n\nKrajina ji\u017en\u00ed Moravy je malebn\u00e1, ale kope\u010dky, kter\u00e9 se za\u010daly vyno\u0159ovat s ub\u00edhaj\u00edc\u00edmi kilometry na cest\u011b k B\u00edl\u00fdm Karpat\u016fm, byly \u00fapln\u011b nejv\u00edc okouzluj\u00edc\u00ed. Jak to, \u017ee jsem tady je\u0161t\u011b nebyla? Posp\u00e1vala jsem tak nap\u016fl a poslouchala rozhovor, kter\u00fd prob\u00edhal mezi \u017eenama. Hodn\u011b m\u011b uklidnilo, \u017ee jsem krom\u011b p\u00e1r t\u011b\u017eko srozumiteln\u00fdch brn\u011bnsk\u00fdch v\u00fdraz\u016f sly\u0161ela \u0159e\u010d, kterou pou\u017e\u00edv\u00e1m taky. Zaparkovaly jsme na kraji cesty a vydaly se sm\u011brem dol\u016f k chalup\u011b. Jak symbolick\u00e9.<\/p>\n\n\n\n
<\/p>\n\n\n\n
Chalupa vypadala jako z poh\u00e1dky, jen se \u010dlov\u011bk chv\u00edli rozhoduje ze kter\u00e9\u2026 a vlastn\u011b nev\u00ed. P\u0159iv\u00edtal n\u00e1s Pavel, Katyin man\u017eel. My se pak porozhl\u00e9dly uvnit\u0159, abychom si na\u0161ly m\u00edsto na span\u00ed. Dole dv\u011b m\u00edstnosti s dv\u011bma a\u017e t\u0159emi postelemi a naho\u0159e v podkrov\u00ed matrace pro asi deset lid\u00ed. Ufff. D\u00fdchej, u\u017e nebd\u00ed\u0161 celou noc. U\u017e jsi dobr\u00e1. \u201cAle co kdy\u017e se mi \u00fazkosti zas vr\u00e1t\u00ed?\u201d \u201cTo zvl\u00e1dne\u0161. M\u00e1\u0161 dost n\u00e1stroj\u016f, jak s nimi pracovat. I t\u0159i probd\u011bl\u00e9 noci d\u00e1\u0161.\u201d Tak jo.<\/p>\n\n\n\n
Vyb\u00edr\u00e1m postel hned u schod\u016f a douf\u00e1m, \u017ee to bude fajn. Pavel uva\u0159il pol\u00e9vku a j\u00e1 jsem po ochutn\u00e1n\u00ed m\u00e1lem p\u0159estala \u0159e\u0161it jeho pohlav\u00ed. R\u00e1no jsem mu ho odpustila definitivn\u011b, kdy\u017e z ok\u00e9nka vyd\u00e1val espressa, lunga a cappuccina se v\u0161emi na trhu dostupn\u00fdmi variantami ml\u00e9ka. A to v\u0161echno bez lednice.
Po ve\u010de\u0159i jsme m\u011bly uv\u00edtac\u00ed ritu\u00e1l. Bylo to cel\u00e9 p\u0159irozen\u00e9, bez velk\u00fdch slov a gest. Uctily jsme v\u0161echny \u017eivly, kter\u00e9 by n\u00e1s mohly podpo\u0159it a to do tohle m\u00edsta fakt sed\u011blo. Obklopeni p\u0159\u00edrodou, lesy. P\u00e1r metr\u016f od n\u00e1s zur\u010d\u00edc\u00ed pram\u00ednek vody. Hezk\u00e9 napojen\u00ed na p\u0159\u00edrodu. Zp\u00edvaly jsme vod\u011b a j\u00e1 si tak trochu nepl\u00e1novan\u011b vyst\u0159ihla skoro s\u00f3lo p\u00edsni\u010dky Voda, vod\u011bnka. Hlavou mi prob\u011bhla slova kamar\u00e1dky ze skautu: \u201czp\u00edv\u00e1\u0161 dob\u0159e, ale moc nahlas\u201d z obdob\u00ed ran\u00e9 puberty.
<\/p>\n\n\n\n
Nenechala jsem se tentokr\u00e1t zabrzdit. U\u017e ne. Holky to unesou. A pochvala, \u017ee zp\u00edv\u00e1m kr\u00e1sn\u011b, byla jako pohlazen\u00ed. Mysl\u00edm, \u017ee m\u011b to tak trochu p\u0159emotivovalo zp\u00edvat nahlas i dal\u0161\u00ed ve\u010der u kytary. Ale v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee i tohle unesli v\u0161ichni a m\u016fj z jedn\u00e9 t\u00f3niny do jin\u00e9 t\u00f3niny sk\u00e1kaj\u00edc\u00ed hlas nenaru\u0161il ve\u010dern\u00ed d\u00fdch\u00e1nek.
<\/p>\n\n\n\n
Hlas u\u017e prost\u011b cht\u011bl ven a j\u00e1 u\u017e se ho rozhodla nebrzdit.
<\/p>\n\n\n\n
\u0160li jsme sp\u00e1t. \u00dazkost se ohl\u00e1sila, ale za\u010dala jsem ji jen sledovat, jak jsem zvykl\u00e1 a zkoumat ji v b\u0159i\u0161e. P\u0159ekvapilo m\u011b, \u017ee najednou nebyla v b\u0159i\u0161e, ale byla u srdce. Srdce bylo sev\u0159en\u00e9\u2026 no mo\u017en\u00e1 sev\u0159en\u011b otev\u0159en\u00e9 a mo\u017en\u00e1 nejv\u00edc bolav\u00e9. Rozplakalo m\u011b to. Rozplakalo m\u011b kolik jsem toho u\u0161la za posledn\u00ed roky, a \u017ee jsem m\u011bla odvahu p\u0159ijet sem a zase to cel\u00e9 otv\u00edrat a zkoumat. P\u0159ineslo mi to na chv\u00edli klid.
<\/p>\n\n\n\n
Okna byla doko\u0159\u00e1n. Bylo p\u0159ekvapiv\u00e9 ticho. Dojalo m\u011b, jak je to oby\u010dejn\u011b hezk\u00e9. V hlav\u011b mi nasko\u010dilo Velk\u00e1 Matka nebo Pachamama a po n\u011bjak\u00e9 hodin\u011b vd\u011b\u010dnosti p\u0159etla\u010duj\u00edc\u00ed se s ob\u010dasnou obavou, co p\u0159\u00edjde dal\u0161\u00ed dny, jsem usnula.<\/p>\n\n\n\n
<\/p>\n\n\n\n
<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Pro mnoho lid\u00ed je \u017d\u00edtkov\u00e1 nezn\u00e1m\u00e1. Mo\u017en\u00e1 kdyby hodn\u011b lovili v pam\u011bti, vylovili by zapadlou vzpom\u00ednku na rom\u00e1n \u017d\u00edtkovsk\u00e9 bohyn\u011b. \u017deny, kter\u00e9 \u017eily v B\u00edl\u00fdch Karpatech v rozlehl\u00e9 vesni\u010dce \u017d\u00edtkov\u00e1 a tak trochu ovl\u00e1daly p\u0159\u00edrodn\u00ed s\u00edly. Na \u017d\u00edtkovou jsem se letos v \u010dervnu vydala se skupinou dal\u0161\u00edch \u017een na kurz Katy Sachari Ju\u0159en\u010d\u00e1kov\u00e9 Pr\u00e1ce se st\u00edny. Chci si na tyhle v\u00fdjime\u010dn\u00e9 dny uchovat vzpom\u00ednku, proto\u017ee to bylo jako sen. Jako ho\u0159kosladk\u00fd lucidn\u00ed sen. Opravdov\u00e9 zano\u0159en\u00ed do zapomenut\u00fdch kout\u016f nev\u011bdom\u00ed. \u017d\u00edtkov\u00e1 a chalupa B\u011btky a Petra Kohoutov\u00fdch byla pro tuhle pr\u00e1ci jako stvo\u0159en\u00e9. V extr\u00e9mn\u011b hork\u00fdch dnech poskytovala st\u00edn. Z\u016fstat v n\u011bm bylo to nejlep\u0161\u00ed, co se v 38 stupn\u00edch dalo ud\u011blat. \u017d\u00edtkov\u00e1 m\u011b l\u00e1kala u\u017e roky. Mysl\u00edm, \u017ee od t\u00e9 chv\u00edle, co jsem p\u0159e\u010detla zm\u00edn\u011bn\u00fd rom\u00e1n Kate\u0159iny Tu\u010dkov\u00e9. No a stejn\u011b tak jsem to m\u011bla s Katy. Teda ne \u00fapln\u011b stejn\u011b. L\u00edbilo se mi, o \u010dem mluv\u00ed a p\u00ed\u0161e na sv\u00e9m webu. Byla d\u00e1l v odvaze pojmenovat n\u011bkter\u00e9 v\u011bci, ale v\u0161e mi od n\u00ed d\u00e1valo smysl. Vzbuzovala ve mn\u011b d\u016fv\u011bru a m\u011bla jsem pocit, \u017ee je dostate\u010dn\u011b vyfi\u010den\u00e1 a z\u00e1rove\u0148 uzemn\u011bn\u00e1. Proto\u017ee na v\u00fdlet do podzem\u00ed se zdatn\u00e1 pr\u016fvodkyn\u011b fakt hod\u00ed. Zd\u00e1lo se, \u017ee je v\u0161e dokonal\u00e9. Trochu m\u011b stresovalo, \u017ee se mi v\u017edy v \u010dervnu vracej\u00ed m\u00e9 neklidn\u00e9 noci. Ale zas mi p\u0159i\u0161lo dobr\u00e9, \u017ee to, co m\u011b prov\u00e1z\u00ed u\u017e n\u011bjak\u00fdch 12 let -posledn\u00ed 4 roky u\u017e jen jako lehk\u00e1 vzpom\u00ednka – je zrovna aktivn\u00ed a p\u0159\u00edstupn\u00e9 k nahl\u00e9dnut\u00ed. Katy asi t\u00fdden p\u0159ed \u017d\u00edtkovou na fb napsala, \u017ee letos je m\u00e9n\u011b \u00fa\u010dastnic a \u017ee je je\u0161t\u011b p\u00e1r voln\u00fdch m\u00edst. No kdyby to nebyla Katy, podez\u00edrala bych ji z v\u00fdborn\u00e9ho marketingov\u00e9ho tahu. Mal\u00e9 mno\u017estv\u00ed lid\u00ed pro hlubokou pr\u00e1ci na \u017d\u00edtkov\u00e9? Tak to chci. Man\u017eel asi uc\u00edtil, jak d\u016fle\u017eit\u00e9 to pro m\u011b je a k\u00fdvnul na \u010dty\u0159i intenzivn\u00ed dny s jedn\u00edm dvoulet\u00fdm prsomilcem a skoro p\u011btiletkou (jak se na\u0161e Barunka ned\u00e1vno ozna\u010dila). Ohledn\u011b d\u011bt\u00ed a mu\u017ee jsem byla klidn\u00e1. Jsou spolu skv\u011bl\u00ed. P\u00e1r dn\u00ed p\u0159ed odjezdem Katy poslala email, \u017ee n\u00e1s je asi 13! No to byl trochu \u0161ok. Zkoumala jsem emailov\u00e9 adresy, jestli n\u011bkoho alespo\u0148 nezn\u00e1m a jedna z adres vypadala, jako\u017ee pat\u0159\u00ed mu\u017ei. Tak to ve mn\u011b hrklo podruh\u00fd. V\u011bd\u011bla jsem, \u017ee pojede man\u017eel Katy a bude se o n\u00e1s starat, ale n\u011bjak mi na \u017d\u00edtkovou mu\u017e nepasoval, nato\u017e p\u0159\u00edmo do na\u0161eho kruhu. No nic, to zvl\u00e1dnu. M\u00e1 to rozhodn\u011b v\u00fdznam, \u017ee jo. Napsala jsem email s prosbou o spoluj\u00edzdu, \u017ee bych rad\u011bji ne\u0159\u00eddila, ale nikdo se neozval. Zva\u017eovala jsem vlak. Jen\u017ee po posledn\u00edm ne\u00fasp\u011bchu p\u0159i cest\u011b do Brna, kdy jsem se pokusila nastoupit do vlaku z p\u00e9ronu na opa\u010dn\u00e9 stran\u011b ne\u017e se otev\u0159ely dve\u0159e, mi man\u017eel doporu\u010dil, abych neriskovala MHD a jela autem. Napsala jsem nakonec hol\u010din\u011b z Brna, kter\u00e1 se ozvala, \u017ee nab\u00edz\u00ed spoluj\u00edzdu, \u017ee bysme se mohly n\u011bjak zkoordinovat. Zn\u011blo mi to dob\u0159e. \u010c\u00e1st j\u00edzdy se svou hudbou a kl\u00edde\u010dkem a \u010d\u00e1st p\u0159ivyk\u00e1n\u00ed na nov\u00e9ho \u010dlov\u011bka. Pak se ale ozvala je\u0161t\u011b jedna \u017eena z Prahy. Domluvily jsme se, \u017ee p\u0159ijede k n\u00e1m a budeme pokra\u010dovat m\u00fdm autem do Brna a tam p\u0159esedneme a pojedeme nakonec ve \u010dty\u0159ech na \u017d\u00edtkovou. Tak to by taky \u0161lo. Postupn\u00e1 adaptace. Jen\u017ee kdy\u017e jsme nasedly do auta a ujely sotva 200 metr\u016f, ozvala se kontrolka tlaku v pneumatice. Bylo p\u00edchl\u00e9. Necht\u011blo se mi \u0159\u00eddit, ale takhle jsem si to \u00fapln\u011b zas nep\u0159edstavovala no. Ale nebylo zbyt\u00ed. Mus\u00edm 3 hodiny sed\u011bt a odpo\u010d\u00edvat. Tak jsem to p\u0159ijala. Cesta ut\u00edkala fajn, popov\u00eddaly jsme si o v\u0161em mo\u017en\u00e9m i nemo\u017en\u00e9m a v Brn\u011b se pak potkaly s dal\u0161\u00edma dv\u011bma \u00fa\u010dastnicemi. V\u0161echny jsme se shodly na tom, \u017ee n\u00e1s n\u00edzk\u00fd po\u010det \u017een ve skupin\u011b nal\u00e1kal a \u017ee teda nev\u00edme, jak\u00fd to bude takhle. Ale m\u011bly jsme d\u016fv\u011bru v Katy. Krajina ji\u017en\u00ed Moravy je malebn\u00e1, ale kope\u010dky, kter\u00e9 se za\u010daly vyno\u0159ovat s ub\u00edhaj\u00edc\u00edmi kilometry na cest\u011b k B\u00edl\u00fdm Karpat\u016fm, byly \u00fapln\u011b nejv\u00edc okouzluj\u00edc\u00ed. Jak to, \u017ee jsem tady je\u0161t\u011b nebyla? Posp\u00e1vala jsem tak nap\u016fl a poslouchala rozhovor, kter\u00fd prob\u00edhal mezi \u017eenama. Hodn\u011b m\u011b uklidnilo, \u017ee jsem krom\u011b p\u00e1r t\u011b\u017eko srozumiteln\u00fdch brn\u011bnsk\u00fdch v\u00fdraz\u016f sly\u0161ela \u0159e\u010d, kterou pou\u017e\u00edv\u00e1m taky. Zaparkovaly jsme na kraji cesty a vydaly se sm\u011brem dol\u016f k chalup\u011b. Jak symbolick\u00e9. Chalupa vypadala jako z poh\u00e1dky, jen se \u010dlov\u011bk chv\u00edli rozhoduje ze kter\u00e9\u2026 a vlastn\u011b nev\u00ed. P\u0159iv\u00edtal n\u00e1s Pavel, Katyin man\u017eel. My se pak porozhl\u00e9dly uvnit\u0159, abychom si na\u0161ly m\u00edsto na span\u00ed. Dole dv\u011b m\u00edstnosti s dv\u011bma a\u017e t\u0159emi postelemi a naho\u0159e v podkrov\u00ed matrace pro asi deset lid\u00ed. Ufff. D\u00fdchej, u\u017e nebd\u00ed\u0161 celou noc. U\u017e jsi dobr\u00e1. \u201cAle co kdy\u017e se mi \u00fazkosti zas vr\u00e1t\u00ed?\u201d \u201cTo zvl\u00e1dne\u0161. M\u00e1\u0161 dost n\u00e1stroj\u016f, jak s nimi pracovat. I t\u0159i probd\u011bl\u00e9 noci d\u00e1\u0161.\u201d Tak jo. Vyb\u00edr\u00e1m postel hned u schod\u016f a douf\u00e1m, \u017ee to bude fajn. Pavel uva\u0159il pol\u00e9vku a j\u00e1 jsem po ochutn\u00e1n\u00ed m\u00e1lem p\u0159estala \u0159e\u0161it jeho pohlav\u00ed. R\u00e1no jsem mu ho odpustila definitivn\u011b, kdy\u017e z ok\u00e9nka vyd\u00e1val espressa, lunga a cappuccina se v\u0161emi na trhu dostupn\u00fdmi variantami ml\u00e9ka. A to v\u0161echno bez lednice. Po ve\u010de\u0159i jsme m\u011bly uv\u00edtac\u00ed ritu\u00e1l. Bylo to cel\u00e9 p\u0159irozen\u00e9, bez velk\u00fdch slov a gest. Uctily jsme v\u0161echny \u017eivly, kter\u00e9 by n\u00e1s mohly podpo\u0159it a to do tohle m\u00edsta fakt sed\u011blo. Obklopeni p\u0159\u00edrodou, lesy. P\u00e1r metr\u016f od n\u00e1s zur\u010d\u00edc\u00ed pram\u00ednek vody. Hezk\u00e9 napojen\u00ed na p\u0159\u00edrodu. Zp\u00edvaly jsme vod\u011b a j\u00e1 si tak trochu nepl\u00e1novan\u011b vyst\u0159ihla skoro s\u00f3lo p\u00edsni\u010dky Voda, vod\u011bnka. Hlavou mi prob\u011bhla slova kamar\u00e1dky ze skautu: \u201czp\u00edv\u00e1\u0161 dob\u0159e, ale moc nahlas\u201d z obdob\u00ed ran\u00e9 puberty. Nenechala jsem se tentokr\u00e1t zabrzdit. U\u017e ne. Holky to unesou. A pochvala, \u017ee zp\u00edv\u00e1m kr\u00e1sn\u011b, byla jako pohlazen\u00ed. Mysl\u00edm, \u017ee m\u011b to tak trochu p\u0159emotivovalo zp\u00edvat nahlas i dal\u0161\u00ed ve\u010der u kytary. Ale v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee i tohle unesli v\u0161ichni a m\u016fj z jedn\u00e9 t\u00f3niny do jin\u00e9 t\u00f3niny sk\u00e1kaj\u00edc\u00ed hlas nenaru\u0161il ve\u010dern\u00ed d\u00fdch\u00e1nek. Hlas u\u017e prost\u011b cht\u011bl ven a j\u00e1 u\u017e se ho rozhodla nebrzdit. \u0160li jsme sp\u00e1t. \u00dazkost se ohl\u00e1sila, ale za\u010dala jsem ji jen sledovat, jak jsem zvykl\u00e1 a zkoumat ji v b\u0159i\u0161e. P\u0159ekvapilo m\u011b, \u017ee najednou nebyla v b\u0159i\u0161e, ale byla u srdce. Srdce bylo sev\u0159en\u00e9\u2026 no mo\u017en\u00e1 sev\u0159en\u011b otev\u0159en\u00e9 a mo\u017en\u00e1 nejv\u00edc bolav\u00e9. Rozplakalo m\u011b to. Rozplakalo m\u011b kolik jsem toho u\u0161la za posledn\u00ed roky, a \u017ee jsem m\u011bla odvahu p\u0159ijet sem a zase to cel\u00e9 otv\u00edrat a zkoumat. P\u0159ineslo mi to na chv\u00edli klid. Okna byla doko\u0159\u00e1n. Bylo p\u0159ekvapiv\u00e9 ticho. Dojalo m\u011b, jak je to oby\u010dejn\u011b hezk\u00e9. V hlav\u011b mi nasko\u010dilo Velk\u00e1 Matka nebo Pachamama a po n\u011bjak\u00e9 hodin\u011b vd\u011b\u010dnosti p\u0159etla\u010duj\u00edc\u00ed se s ob\u010dasnou obavou, co p\u0159\u00edjde dal\u0161\u00ed dny, jsem usnula.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":892,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-882","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-pribehy"],"yoast_head":"\n